Články

Běžky nebo pěšky 18. - 20. 1. 2019

Vytisknout

Penzion Babůrek, Nové Hutě 

Počet účastníků: 16 členů + 4 kamarádi 

Letos to vyšlo, pěšky to nebylo, ale zato parádní lyžovačka šumavskými lyžařskými cestami! Bylo nás celkem dvacet účastníků, kteří se sešli o víkendu v penzionu Babůrek v Nových Hutích a mohli tedy v sobotu a neděli rozhýbat svá ztuhlá těla v lyžařské stopě.

Nejmoudřejší z nás Jana K., Jana Kr, Hanka N. a Pavlík Š. tušili již předzvěst úžasného slunečného víkendu a vyrazili už v pátek ráno vlakem směr Klatovy, následně pak autobusem na Modravu, a pak už za sluníčka, modré oblohy a úžasných výhledů se přesunuli běžko-pochodem až do cíle své asi 18 km cesty do penzionu Babůrek. Zde však museli v lyžařském odění vydržet až do večera na téměř poslední účastníky setkání, kteří jim přivezli jejich objemnější batožinu, neboť většina lyžníků ještě v pátek pracovala a dorazila do penzionu až ve večerních hodinách. Uvítání s ředitelkou Janou K. a traťovým mistrem Pavlíkem B. a ostatními lyžařskými adepty bylo tedy až při výborné večeři. Krátce poté nezvykle brzičko všichni padli do peřin zasněženého penzionu, snad v předtuše nevyspání, díky bouřlivě slavícím spolubydlícím. 

V sobotu 19. 1. po snídani jsme byli všichni natěšeni "do stopy" a dle plánu Pavla B. jsme se auty za krásného, mrazivého, slunečného počasí přesunuli do Borové Lady a odtud nastupovali do lyžařské stopy směrem Knížecí Pláně – Furík - Čertova voda - Čertův jazýček v parádně připravené stopě až téměř na hranice s Německem, kde jsme si po zralé úvaze traťmistra udělali vlastní stopu po žluté ve zcela neporušené sněhové vrstvě směrem na Hammerklause. Tento úsek nás všechny vrátil do mládí před 30 lety, kdy jsme si ty vlastní lyžařské cesty prošlapávali také sami, ale pouze v rámci české Šumavy. Všem se nám to moc líbilo, ale bylo třeba překonat i krkolomné úseky mezi lesními porosty, sjezdy z kopce terénními vlnami, překonat lávku hraničního potoka. To však zapříčinilo nervozitu, pády, sněhová boření některých jedinců, zvláště Vlaďky M. a Jitky B., a zpoza trasy byly slyšet hlasité výkřiky a mnohá nelichotivá slova. Ale vše bylo zažehnáno, žádné újmy na končetinách a lyžích se nekonaly, a proto i polední menu z vlastních zdrojů uprostřed dne v sněhomodrém opojení a téměř za pochodu zlepšilo náladu  nás všech. Další cesta již ve stopě po německé straně – Fürstenhuterstrasse - Buchwaldstrasse až na Bučinu byla zase krásná a úžasně slunečná. Z Bučiny pak až do Borové Lady jsme si užili za mrazíku -15⁰ C a ve skupinkách (6 nejrychlejších, 10 pomalejších a 3 dámy - šikulky, které jely kratší variantu), až jsme se všichni setkali na parkovišti a auty pak absolvovali přesun zpět do tepla našeho penzionu. Zde nás čekala výborná večeře, dobrá nálada z vítězství nad ujetými 30 km a "svátkový sýrový dort " Vlaďky M.= Zdislavy.

Nedělní ráno 20. 1. nás přivítalo -17⁰ C, přihodili jsme o vrstvičku oblečení navíc, teplejší rukavice a posíleni vydatným spánkem jsme vyrazili opět do stopy.  Šest rychlíků autem na Pláně, pak už směr Borová Lada přes Šindlov, devět pomalejších rovnou na lyžích od chalupy směr Borová Lada, tři odjeli směrem na Modravu a zde lyžovali v jejím okolí a dva už měli vlastní program a zaječí úmysl dřívějšího návratu. Většina z nás měla tedy společný cíl, setkání v cukrárně v Borové Ladě, kde jsme se odměnili kávičkou, čajem i sladkým pamlskem za naše dvoudenní běžko-snažení. Cesta zpět ubíhala v dobré náladě, umocněná spokojeností s trasou asi 18 km a vůbec nám ji nepokazilo ani malinko se měnící počasí do mlhy se zhoršenými výhledy. Do chaty jsme všichni dorazili kolem 15 hod., a pak jsme všichni radostně pohladili a zabalili naše lyžičky - běžky a mohli tak ukončit  úspěšnou letošní "běžkařskou akci Šumavských cest". Děkujeme všichni všem!!! 

TF

Fotky najdete tady

Monday the 27th. Šumavské cesty o. s. | Home | Joomla 3 Templates Joomlaskins