Víkend v Nových Hutích (26. 9. – 28. 9. 2014)

Již tradičně vyjíždíme koncem září poznávat další části Šumavy. V průběhu čtvrtečního odpoledne a večera se tentokrát setkáváme v Nových Hutích. Jana má již předem rozdělené pokoje a celý penzion je jen náš. Jsme tentokrát rozděleni na 2 party - koláče a pěšáky. Večer se dozvídáme plán na páteční túru i čas odchodu pro pěšáky, koláči musejí počkat na Pablíka, ale přibližný odjezd vědí od Jany. Večer se příjemně sedí a povídá. Někdo jde spát dříve, někdo později.

Pátek 26. 9.

Pěšáci - počet účastníků: 8 členů

Trasa: Nové Hutě – Pláně – Churáňov - Zlatá Studna - Horská Kvilda – Kvilda - Nové Hutě (22 km)

V 7.45 hod. stojíme před Penzionem u Modřínu. Počasí, že by psa nevyhnal, ale plán je plán a touha poznání vše umocňuje. Tak jdeme. První zastávka (úlevová a doplňková) je na Pláních, ale rychle dál. V devět hodin máme domluvenou prohlídku s výkladem v objektu meteorologické stanice na Churáňově. Netrpělivě očekáváme cyklisty, kteří asi zbloudili v mlze. Teplota se pohybuje kolem osmi stupňů, viditelnost na 50 metrů a kolorit šumavského podzimu dokresluje vydatný deštík. Hodina zajímavého výkladu o využívaných přístrojích stanice nám udělala jasno, jak to vlastně s tou předpovědí v médiích chodí, a že ruka kontroluje počítač a počítač ruku.

Cesta na Zlatou Studnu je plná vody shora, krátké zastavení pod přístřeškem a hurá přes Horskou Kvildu a mokrou, ale měkkou loukou na Jezerní slať. Tuto cestu dobře zná Radka, tak přebírá vedení. Viditelnost se nezměnila ani déšť neustal. Těšíme se na Kvildu, přesněji řečeno do hospůdky, kde oschneme, napojíme se a zaplníme žaludky něčím lepším, než jsou svačinky v batohu. Výborné pivko, polévky i sladké tečky povzbudily na závěrečnou etapu. Do Nových Hutí směřujeme přes potok Olšinku, který někteří z nás nepřebrodili suchou nohou a stoupáme pod Přilbou do Starých Hutí, odkud je to coby kamenem dohodil na sjezdovku v Nových Hutích. Na vytopený penzion U modřínu se všichni moc těšíme. Sedm Trpaslic a jeden Sněhurák mají za sebou 22 kilometrů, ale tím den nekončí. Večer, ač uondaní, s velkým zájmem posloucháme krásnou přednášku paní doktorky Zdenky Křenové „Co to vlastně je ta divočina?“ Je pátek, 26. září 23.30 a „U modřínu“ se spáči těší na příští putovní den.

RB

Koláči - počet účastníků: 3 členové a 2 děti + 4 kamarádi

Trasa: Nové Hutě – Churáňov – Zlatá Studna – U Tří jedlí – Na Rovinách – Stachy – Zvíkov – Pláně – Nové Hutě (35 km)

Jelikož uschopnění cyklostrojového parku chvilku trvalo a na Churáňov to je více kilometrů, než jsme původně předpokládali, dorážíme k meteo stanici na vrcholu s více než patnáctiminutovým zpožděním a prokřehlí pěšáci mají chuť nás vraždit. Před újmou na zdraví nás zachraňuje zmrzlý rosničkář, který postupně představuje a předvádí jednotlivé přístroje. Většina přítomných přikyvuje na znamení všeho, co nám říká, ale po pár minutách už v tom máme všichni evidentní zmatek.

Po skončení prohlídky rychle naskakujeme do sedel, než se pěšáci vzpamatují a zahájí odvetnou akci. Vyjíždíme směr Zlatá Studna a nejvyšší bod U Tří jedlí (1150 m. n. m.). Za vrcholem jsme měli odbočovat po krásné asfaltce směr Popelná. Silnička tam sice byla, ale s ní i nepříjemné překvapení, a to zákaz vjezdu cyklistů. Hledáme náhradní cestu, kterou sice nacházíme, ale terén je výrazně horší. Jelikož i sv. Petr se rozhodl, že začne Šumavu trochu kropit, volíme úspornou variantu a míříme přímo do Stach. Tam zkusíme kvalitu místní putyky, která nás úplně nepřesvědčí, tak se přesouváme k tamnímu Arménovi do cukrárny.

Kafíčko dopité, zákusky zbaštěné a venku pořád cedí. Co s tím? No, co! Nasedáme a nejkratší cestou míříme domů. Déšť za chvíli ustává, takže dojezd do Nových Hutí je již naprosto pohodový.

PB

Sobota 27.9.

Pěšáci - počet účastníků:12 členů

Trasa: Nové Hutě – Šindlov - hřeben Kamenné a Bukovce - Švajglova Lada - Borová Lada - Chalupská slať - Svinná Lada – Nové Hutě

V sobotu jsme se vydali v ranních hodinách pod vedením Jany Kolářové jako její hodná pěší kuřátka na naplánovaný výlet. Z Nových Hutí jsme nejdřív šli po zelené a žluté značce po asfaltce až na Šindlov, kde jsme si alespoň zvenčí prohlídli kapličku, a pak pokračovali po žluté a červené značce polní cestou nejdříve přes louku a poté lesem na rozcestí Pod Kamennou, odkud jsme se dali lesní cestou po červené hřebenem Kamenné a Bukovce. Cestou někteří nezodpovědní jedinci nedbali příkazu paní ředitelky a občas nahlédli do lesa a vzácně i něco našli. Za Bukovcem jsme odbočili na Alpskou vyhlídku, která údajně skýtá krásné výhledy, ale nám se jich nějak nedostalo - i když nám v sobotu prakticky vůbec nezapršelo, což byl proti pátku úspěch, na daleké výhledy to nebylo. Z vyhlídky jsme se vrátili stejnou cestou zpět na hřebenovku a po ní došli k odpočívce u Švajglových Lad. Tady jsme dostali povoleno něco pozřít i popít. Vláďa Klíma potěšil volátka přítomných kuřátek kapkou zahřívacího lektvaru. Poté byla nedaleko odpočívky nalezena zmije (pozor, žádná dvounohá, ale ta skutečná), kterou někteří účastníci odvážlivě fotili (až dostali vynadáno, že nemají dráždit hada bosou nohou). Po naplnění svých bachorů jsme se vydali po zelené značce, zpočátku po silnici a pak i lesem do Borových Lad. Tady jsme navštívili sovinec .Po jeho prohlídce jsme spěchali do pstruhové líhně, kde jsme měli předem domluvenou exkurzi. U ní jsme se sešli s naší cyklistickou odnoží, která brázdila tento kout Šumavy pod vedením Pavla Bečváře. Když pan porybný (nebo jak se ta funkce pstruhového líhniče vlastně jmenuje) krmil pstruhy v sádkách, trochu jsme jim ty pochoutky záviděli (už jsme byli zase hladoví). Nicméně po skončení prohlídky jsme se vrátili do vsi a navštívili místní restauraci Borůvka, a tam jsme před další cestou doplnili energetické zásoby. Posilněni jsme se pak vydali po zelené značce směrem zpět na Nové Hutě, cestou jsme udělali odbočku na Chalupskou slať a přes Svinná Lada a dále lesem jsme došli až na křižovatku zelené se žlutou s názvem Nové Hutě - Polesí, kde se kruh naší cesty uzavřel a odkud to byl na naši chatu už jen kousek. Na odpolední cestu nám i vysvitlo sluníčko, a tak se nám pochodovalo o poznání příjemněji. Večer byla Pablíkem připravena soutěž. Byla vylosována 2 družstva, Pablík maloval a my hádali názvy osad (i zaniklých na Šumavě.) Byla to velká legrace. A opět se sedělo, hrálo se na kytary, zpívalo….

 VB

Koláči - trasa: Nové Hutě – Kvilda – prameny Vltavy – Bučina – Knížecí Pláně – Borová Lada – Nový Svět – Nové Hutě (38 km)

Vyrážíme v devět hodin posíleni o Bylinku a dva Klostrmanovce Zuzku a Pavla s novými hifi stroji směr Kvilda. Jelikož počasí není ještě úplně jisté, vypouštíme terénní vložky a po silnici jedeme přímo do Kvildy. Tam zanecháváme Janu Kr. s Pájou, kteří se rozhodli bavit se otvíráním (či spíše neotevíráním) brány ve VIS v Plzni a pokračujeme k pramenům Vltavy. Odtud již opět v plném počtu zdoláváme nejvyšší bod trasy (1260m. n. m.) pod vrcholem Stráže a sjíždíme do Bučiny. Největší hladovci nás opouštějí a rvou asfalt směrem k hospodě v Knížecích Pláních. My, kteří to ještě chvíli vydržíme, navštěvujeme obnovený hřbitov a místo, kde stával velký kostel.

Pak už nás nic nemůže zdržet od vyhlášených pralinkových knedlíků, které na nás v putyce čekají. Do Borové Lady k pstruhové líhni už to máme kousek a přijíždíme tentokrát na sraz s pěšáky přesně. Jelikož obloha se nádherně roztáhla, zvládáme ještě sovinec a Chalupskou slať. Závěr bereme přes Nový svět kolem Pasecké slati, která patří k nejvýraznějším lokalitám s výskytem tetřívka obecného.

JB

Neděle 28.9.

Pěšáci - trasa: Nové Hutě – Pláně - Na Hřebenovce – Přilba - U Starých Hutí

Již hvězdná obloha, kterou jsme v sobotu večer pozorovali při návratu z restaurace, dávala tušit, že nás možná zítra čeká pěkné počasí. A skutečně. Ranní azuro s lehkým mlžným oparem válejícím se v údolí bylo až kýčovité. Navíc někteří z nás (já určitě) s povděkem kvitovali, že Jana poněkud „vyměkla“ a stanovila odchod až na devátou. Připravená trasa byla vcelku nenáročná, takže nebylo kam spěchat. Podupávali jsme před chatou ve třpytivé ranní rose, fotografové, uchváceni ranní scenérií poletovali kolem jak křehcí motýli a dámy hodnotily účinek včerejší mastné večeře na svou zažívací soustavu. Stále jsme se však nemohli dopočítat plného počtu účastníků. Vylučovací metodou jsme zjistili, že chybí Dana K. V té chvíli jsme ještě netušili, že se marně snaží opustit pokoj, kde ji pečlivý Vláďa při odchodu zamkl. Ještěže máme ty mobily!

Přesně v devět jsme podle plánu vyráželi na trasu Nové Hutě – Pláně – Na Hřebenovce - Přilba – U Starých Hutí. Mírné stoupání na Pláně nabízelo krásné výhledy a fotografové se opět vyřádili. Další zastávka byla na Přilbě, kde jsme se lehce občerstvili a kdo chtěl, mohl se zapsat do vrcholové knihy. Pak už následoval mírný sestup k hornímu konci lanovek U Starých Hutí. Viditelnost byla opravdu dobrá. Milovníci Šumavy zasněně hleděli na severní úpatí Boubína a já, poznamenán svou profesí, na bílý oblak páry stoupající z více než 57 km vzdálených chladicích věží JE Temelín. Zpět do penzionu už to bylo, coby kamenem dohodil. Z toho krásného dne se nám domů ani moc nechtělo, ale správce chaty byl neoblomný. Počasí i výhledy se vylepšily, a tak pěšáci společně nasedají do aut a odjíždějí na Zhůří, kde dělají poslední společnou vycházku a pak už se rozjíždějí do svých domovů.

JdK

Koláči - trasa: Nové Hutě – Borová Lada – Polka – pramen Volyňka – Michlova Huť – Nové Hutě (35 km)

Jelikož cyklo osazenstvo bylo již trochu unavené, vyjížděli jsme do krásného dne až v deset hodin. Cíl dnešního dne – pramen Volyňky. Začátek je skvostný (jen Kamča s Vlaďkou zvolily svoji trasu), jedeme s kopce přes Borovou Ladu, kolem Zahrádek až na Polku, což znamená 15 km z kopce. Bohužel to také znamená, že pak to už bude jen do kopce. Nakonec cesta kolem Račího potoka je velmi přívětivá a mírným stoupáním dorážíme k pěkně upravenému pramenu Volyňky. Po fotografické zastávce, kde téměř všechny krásné cyklistky se nechávají fotit se stejně krásnou Volyňkou, trochu měníme trasu a po nádherné cyklostezce uprostřed šumavských lesů dojíždíme do Nových Hutí, kde se loučíme se Zuzkou a Pavlem.

Jelikož pěšáci byli v penzionu o hodinu dříve a podlehli panice prchajícího azuráka Vlastíka, musí si část cykloušů tvořit další program sama. Po občerstvení na Pláních se přesouváme do cukrárny na náměstí v Kašperských Horách. Protože kalorická nálož byla značná, uzavíráme akci vycházkou ke krásnému kostelu sv. Mikuláše. Pak už se definitivně loučíme a jedeme směr Plzeň.

 PB

Další fotky najdete na http://sumavskecesty.rajce.idnes.cz/Vikend_v_Novych_Hutich_26.9_-_28.9./