Prodloužený turistický víkend v Železné Rudě 25. - 28. 9. 2015

26. 9. - sobota

Vzdálenost 19,6 km, převýšení 1087 m

Snídaně byla už v šest hodin, protože odjezd byl naplánovaný na sedmou. Stíhali jsme vše bez problémů, takže jsme vyrazili opravdu v sedm hodin, kdy na nás kousek pod naším penzionem Diana čekal mikrobus, do kterého jsme se vešli, ale ne všichni. Proto vyrazila i 3 osobní auta. Ráno byla docela zima, maximálně kolem 5 stupňů.

Vycházeli jsme z parkoviště Eck, které se nachází 843 m n. m. Většina z nás na sobě měla bundy, ale to nám dlouho nevydrželo, protože nás zanedlouho čekal výstup na první z devíti vrcholů - Mühlriegel (1080 m), dále jsme pokračovali po hřebeni na  Ödriegel (1156 m), a tak pořád dále, více méně vzestupně, přes Waldwiesmarterl (1139 m), Schwarzeck (1238 m), Reischfleck (1118 m), Heugstatt (1261 m) a Enzian (1285 m). Často jsme na někoho čekali, protože nikdo neodolal borůvkám, kterých bylo všude spousta. Vždycky nás někdo dohnal s fialovou hubkou.

Většina lidí se občerstvila v chatě na Malém Javoru (Kleiner Arber - 1348m). Zde jsme se trochu rozdělili. Čekal nás už jen výstup na Velký Javor (Grosser Arber - 1456 m), kde nejrychlejší byli kolem druhé hodiny. Později jsme se na vrcholu setkali se zbytkem výpravy. Byl to celkem dlouhý výstup, ale odměnou nám byl výhled z nejvyšší hory Šumavy. Vlastík nám popsal vrcholy kolem, prohlédli jsme si nově opravenou kapli pod vrcholem Javoru a poté jsme absolvovali sestup dolů.

Chvilku jsme si počkali na linkový autobus, který nás odvezl zpět do Železné Rudy. Byli jsme unavení, ale na penzionu nás čekala dobrá večeře a plzeňské pivíčko. Celý výlet byl moc krásný. Děkujeme.

TM

27. 9. - neděle

Dne 27. 09. 2015 ráno nasedla naše skupina – „Šumavské cesty“ v počtu 24 lidí do aut a zamířili jsme přes Bavorskou Rudu až na parkoviště Scheiben.

Tam jsme společně vyšli turistickým tempem směrem na Svaroh (1333 m). Po dobře značené cestě, která vede jen z německé strany, jsme po občerstvovací přestávce s natrháním krásných borůvek, které ještě byly k dispozici, dorazili na vrchol. Vrchol se nachází na české straně, ale protože z naší strany přístup není a nebyl, němečtí sousedé si jej označili na své straně. U nás byl vrchol křížem osazen až v roce 2014, je zde pamětní deska A. Juránkovi. Zastavili jsme se i u trosek bývalé Juránkovy chaty, která sloužila před válkou k odpočinku lyžařů a turistů.

Po krátké pauze odcházíme směrem na Velký Kokrháč (1229 m). Vrchol je tvořen skálou, která je zalesněná a není označena žádnou cedulí.

Dále pokračujeme trochu náročnější cestou směr Ostrý (1293 m), která je plná kamenů, takže přemýšlíme, kam šlápnout. Po zdolání této cesty procházíme kolem větších skalek a zanedlouho stojíme u turistického přechodu Ostrý a podstupujeme poslední náročnější výstup na vrchol. Ostrý se skládá z Malého Ostrého (Kleiner Osser - 1266 m) a Velkého Ostrého (Grosser Osser – 1293). Pod vrcholem V. Ostrého je německá turistická chata s občerstvením. Část lidí se jde občerstvit. Pak se rozdělujeme na 3 skupiny.

Naše parta se vrací příjemnou cestou s krásnými výhledy směr Hamry – Hojsova Stráž. Pod Statečkem opouštíme modrou turistickou značku a vydáváme se po žluté směr Zadní Hamry. Přejdeme překrásnou podzimní louku a za chvíli jsme v Hamrech. Z důvodu rekonstrukce železniční trati Klatovy – Alžbětín je stanice uzavřena a my musíme dojít ještě kousek na autobusovou zastávku, kde se opět setkáváme; vyčkáme do příjezdu autobusu, který nás odveze do naší cílové stanice a tou je Železná Ruda.

Někteří jdou zdolat vrchol Malého Ostrého a poté se vrací po modré do Hamrů až k silnici, kde je náhradní zastávka.

A další jdou z Ostrého přes Špičák až do Železné Rudy pěšky.

Naše trasa měřila 20,45 km a převýšení bylo 821 m. To platí pro zdolání i M. Ostrého. Všichni jsou spokojeně unavení a těší se na další výšlap s naším spolkem.

MO

28. 9. - pondělí

Do pondělního rána jsme vstávali s velmi příjemným pocitem, protože odjezd byl naplánován až na devátou hodinu. Naše řady mírně prořídly, na ranní nástup se dostavilo 21 účastníků. Po dvou předchozích túrách, devatenáctikilometrové sobotní a dvacetikilometrové nedělní, nás nyní čekalo více než 46 kilometrů, naštěstí autem.

Program byl tedy odpočinkový – čekalo nás pozorování zvěře a jako bonus polední zastávka v pivovaru  Lyer na Modravě.

Po chutném obědě většinu týmu začala pronásledovat myšlenka na kávičku a něco sladkého, takže návrh na návštěvu kvildské pekárny byl většinou hlasů radostně přijat. Poobědová siesta na Kvildě se sice malinko protáhla, ale přesto byl odpolední pozorovací program dodržen. Laně byly plaché, a tak jsme byli rádi, že si můžeme vyfotit alespoň vůdce stáda samotného. Domů jsme odjížděli s pocitem báječně prožitého víkendu.

MK a JdK

Více fotografií najdete po kliknutí tady