Novoroční vejšlap

říční stezkou údolím Radbuzy v pátek 1. 1. 2016

Byl to šok – večer na Silvestra nasněžilo. A to není všechno – nasněžilo v Plzni. Pamětníky to ovšem nevyvedlo příliš z míry – vždyť sníh si z dětství dobře pamatovali. Nultá mimošumavská desetikilometrová procházka byla tudíž pocukrovaná. Již začátečná šestadvacítky ukázala, že se cestou nebudeme bát – Pod Dubovkou, tedy mezi Valchou a Lhotou, nás vystoupilo dvaadvacet. Doplňovací přestávka byla věnována ochutnávce silvestrovských pochutin a slavnostní přípitek zase přáním do šestnáctého roku – tak hlavně zdraví a hodně společných šumavských cest. Novoroční vejšlapy samozřejmě kopírují pouze závěrečné kilometry řek – ta letošní pramení na Domažlicku pod vrchem Lysá a s vodami Úhlavy se vlévá po sto dvanácti kilometrech do Mže, čímž vytváří Berounku. Radbuza je tedy v Plzni řekou mezi dvěma soutoky. Dvaadvacet novoročně naladěných vejšlapníků se decentně prošlo podél nejdelší plzeňské řeky ze Lhoty přes lávku nad českoúdolní nádrží a Tyršův most nad Radbuzou, přes soutok s Úhlavou až ke stadionu naší fotbalové Viktorky. I když popravdě napsáno, Berounku z Obcízny už nás viděla pouhá polovina – ale buďme za to rádi – cílovníků ubývá.

Pavel Pašlík Škoula

P. S. Těším se na setkání s Vámi a řekou Mží v neděli 1. ledna 2017.