Šumavské čtvrtky - Architektura šumavských chalup

Šumavské čtvrtky – 10. března 2016:

Ing. Arch. Petr Šneberk, Architektura šumavských chalup

Druhý březnový čtvrtek je před sedmnáctou hodinou v přízemí Studijní a vědecké knihovny Plzeňského kraje zase rušno – přicházejí účastníci přednáškového cyklu Šumavské čtvrtky – tentokrát na téma Architektura šumavských chalup, přednáší člen našeho spolku, Ing. Arch. Petr Šneberk. Ve studovně je na 130 posluchačů.

A co jsme se dověděli?

Šumavskou architekturu ovlivnilo několik typů staveb, které jsou typické pro tuto oblast. Např. „alpský roubený dům“, který pronikl zejména na Železnorudsko a ojediněle i do některých oblastí centrální Šumavy. Potom velmi podobný typ - „středočeský roubený dům“.

Nejtypičtější domy pro Šumavu se však stavěly v 18. a 19. století – „dům šumavských plání“ – zejména u králováckých rychet se stavěla barokní věžička (= makovice), některé domy měly do štítu vestavěnou širokou pavlač a některé dokonce vrata na seno. Stavby působí velmi přirozeně a prakticky splývají s okolní přírodou. Byly zasunuty do svahu bez složitých terénních úprav.

Staří Šumaváci měli vše pod jednou střechou – obytná roubená část, zděná hospodářská -  především ustájení pro dobytek, a na půdě uložené seno a sláma - krmení na celou dlouhou zimu. Okolí domů netvořily žádné zahrady, jen při čelní stěně si obyvatelé udržovali malou zahrádku na květiny, zeleninu a bylinky, chráněnou plaňkovým plůtkem.

Na přelomu 19. a 20. století se objevují nové stavby – „sklářské domy“. Jsou to stavby podstatně menšího půdorysu, často bez hospodářského zázemí.

Devastujícím následkům budování komunismu se nevyhnula ani šumavská architektura – na jedné straně ničení celých obcí a osad v šumavském pohraničí, na druhé straně stavění „supermoderních monster“, která na Šumavu nepatří.

Určitě jste při svých toulkách Šumavou narazili na „pohádková šumavská stavení“ i na ta „ohavná monstra“.

PŠ, JK

Více fotek po kliknutí zde.