Šumavský čtvrtek : Školství na Šumavě a v Pošumaví

Přednáška se konala 10. 5. 2018 a zúčastnilo se jí 29 účastníků. Původní přednášku Jiřího Oudese dokončil a prezentoval jeho zeť Radek Nakládal. Školy vyfotografoval vnuk Jiřího Oudese Jakub Šamberg.

Úvodní část byla věnována životní kariéře Jiřího Oudese. J. Oudes působil jako učitel v letech 1955 - 1973, zejména ve škole v Dolním Těšově u Hartmanic.  

Školství Šumavy a Pošumaví je velmi rozsáhlé téma a je obtížné vymezit oblast a dobu, kterými se přednáška má zabývat.  

Farní školy pod správou církve neměly vždy dobrou úroveň a výchovným prostředkem byla velmi často rákoska. Změna byla provedena za vlády Marie Terezie. V roce 1774 vydala všeobecný školský řád, který byl takřka po 100 letech nahrazen v r. 1869 novým školským zákonem. Za Rakouska ve větších obcích na Šumavě vznikaly jednotřídní školy často v pronajatých prostorách, byly většinou německé. Pro velký počet dětí se brzy rozrostly na dvoutřídní, někde i trojtřídní… Kde bylo více českých rodin, vznikaly později i školy české. Do roku 1869 se vyučovalo především čtení, počty a psaní. Po tomto roce se i v obecné škole vyučovaly další předměty - jazyk, počty, psaní, reálie, geometrie, zpěv, náboženství. 

Podrobně byly představeny školy v Javorné (Zeibiši), Čachrově (dvojjazyčná škola), v Dobré Vodě (v roce 1894 sem chodilo 82 žáků, dnes sídlo a dílna umělecké sklářky Vladěny Tesařové), Kochánově (škola provizorně v soukromých domech), Mouřenci (na roční příjem učitele přispíval i majitel sklárny) Štěpanicích, Světlé, Dolním Krušci, Stodůlkách (škola zbudována v r. 1789 ze dřeva, 1810 nová budova – ze staré školy hostinec, v roce 1878 třetí budova školy), Prášilech, Zhůří.  

Původní školní budovy měly téměř všechny stejný osud – v květnu 1945 byly školy zrušeny a většinou využívány pro jiné účely. V 50. letech se bývalé školy ocitly většinou ve vojenském výcvikovém prostoru a byly zbourány. Šťastnější osud potkal ty školní budovy, které byly přestavěny na byty, penziony, nebo se staly rekreačními chalupami. 

Lehké to neměli ani kantoři – za Rakouska si učitelé museli přivydělávat hraním na pohřbech, svatbách, což nemělo dobrý vliv na výchovu žáků. Největší a nejvýznamnější školy byly v Hartmanicích, Železné Rudě a Kašperských Horách, kde fungují stále. Dnes jsou moderně rekonstruovány nebo vznikly zcela nové budovy. 

Závěr přednášky byl věnován škole Jiřího Oudese – škole v Dolejším Těšově u Hartmanic. Jako ředitel zdejší školy zaváděl Jiří Oudes na tehdejší dobu v pohraničí velmi pokrokové učební metody. Dnes je ze školy Penzion Lípa.

Jiří Oudes zemřel 13. dubna 2018.

JK