Brigáda a mše na Dobré Vodě 1. - 3. 6. 2018

Počet účastníků: 23 členů a 3 kamarádi, 4 děti, z toho 1 mimino… 

V pátek 1. června na Den dětí jsme se všichni chtiví práce sjeli v Domě sv. Vintíře v Dobré Vodě. Cíl byl jasný – vytvořit v lese zase nějakou tu paseku a umožnit tak novým stromům růst, v neděli pak běhat po place a krmit hladové poutníky. V pátek večer jsme na poradě rozdělili úkoly a pak už se věnovali popíjení Klostermanna, vínka a vedli řeči…. pátek večer jsme na poradě rozdělili úkoly a pak už se věnovali popíjení Klostermanna, vínka a vedli řeči….

V sobotu po společné snídani jsme naskákali do několika aut a vyrazili směr Gerlova Huť. Kolonu vedl Pablík, a Vlastík co regulovčík měl u správné odbočky signalizovat, kde správně odbočit. Směroval auta natolik odpovědně, že jich několik - nic netušíce - správnou odbočku přejelo. 

V lese jsme měli od pana lesmistra přidělený úsek, který bylo třeba vyčistit od polámaných větví a vytvořit z nich úhledné kupy. Protože jsme spolek pracovitý a pokud nemáme zrovna co na práci, cítíme se frustrovaně, během několika málo hodin byla přidělená část lesa uklizená jako na Vánoce.

S pocitem dobře vykonané práce jsme se usadili na klády, které odolaly našemu snažení, a užili si pohodovou svačinku. Při ní jsme vytvořili i fotografickou dokumentaci výsledku naší činnosti s hrdě se tvářícími členy našeho spolku. Vzhledem k tomu, že bylo brzy po poledni, mužská část ještě jela pokračovat v práci na kapličku sv. Martina na Zadních Paštích. My ostatní jsme měli příjemné odpoledne na sluníčku a těšili se na večer. Bylo totiž naplánované grilování, kterého se ochotně ujal Jaromír a zkušeně opékal masíčko, sýrečky a zeleninku. Po grilovačce jsme ještě rozdělali oheň a povídali a bavili se dlouho do noci. 

V neděli ráno odpočatí, že jsme mohli skály lámat, jsme zahájili přípravy na příchod poutníků, které jsme očekávali po poledni, doufajíce, že vítací skupina našeho spolku je na Gsengetu příliš společensky neunaví připravenými tekutinami. Dopoledne uběhlo v dobré náladě při obalování řízků a přípravě stolů. Naši hoši se opět odebrali ke kapličce, aby dokončili započaté dílo. 

Mše v kostele Sv. Vintíře byla tak hojně navštívena, že se někteří poutníci i jiní příchozí dovnitř nevešli. Při mši byly totiž požehnány nové zvony, na jejichž pořízení má největší zásluhu dominikánský mnich, který sebral peníze v dobrovolných sbírkách v mnoha krajích.

Po skončení mše se Dům sv. Vintíře zaplnil hladovými a žíznivými poutníky a my, obslužné děvy, slušivě vyfintěné v modrých tričkách Šumavských cest, jsme zahájily kolotoč s obsluhou, mytím nádobí, výdejem jídel, rozdáváním úsměvů a rádoby zasvěceným přitakáváním na německy kladené otázky.

Vše jsme jako vždy zvládli a po skončení celé akce zaslouženě spočinuli na terase a uspořádali „dožernou“ a navzájem se pochválili, jací jsme prostě úžasní!

Na cestu domů nám zamával Vlastík, kterému víkendový pobyt nestačil a potřeboval ještě zůstat v přírodě.

S brigádou a poutí jsme byli všichni spokojeni a budeme doufat, že tak smýšlejí i pan lesmistr a němečtí poutníci. 

VM

Fotky najdete tady