Kolopěškování - sobota 17. 7. 2021

Špičák sedlo – Nýrsko

Plán: 34 km (v záloze i zkrácená trasa – cca 29 km)

Díky „úžasné“ předpovědi počasí J se na nádraží v Plzni sešlo z původně přihlášených 18 účastníků jen sedm statečných (další dva by se měli přidat na Špičáku). 

S odjezdem vlaku začalo pršet a pršelo celou cestu až před špičácký tunel. Za tunelem je totiž jiný svět – tam nepršelo J. Bylo vlhko, teplo, po kopcích se válely cáry mlhy, ale nepršelo.J. Bylo vlhko, teplo, po kopcích se válely cáry mlhy, ale nepršelo.

Na Špičáckém sedle už nás čekala paní Loosová a krásné nové svítivě žluté koloběžky. Dorazili i další dva účastníci – bylo nás devět (6 členů spolku a 3 kamarádi).

První rovinatý úsek cesty k Černému jezeru jsme zvládli - plni síly a odhodlání - poměrně rychle. Až k jezeru jsme nejeli, ale pod jezerem se napojili na Hamerský okruh – čekal nás první delší sjezd. Viditelnost díky mlze nic moc, po lijácích na cestě louže a po těžbě dřeva i bahno, kůra, větvičky, …Než jsme dokončili celý sjezd (kolem vodního zámku) na rozcestí Bílý potok, byli jsme všichni krásně zacákaní J. Následuje stoupání, koloběžky většinou tlačíme. I ti nejstatečnější po několika pokusech stroj rozjet i do kopce jdou pěšky. I tak, díky vysoké vlhkosti, je nám teplo, je nám teplo, je nám teplo… Na rozcestí Pod Statečkem dáváme malou svačinku a jede se dál – sjezd, rovinka, do kopce a tak se to pořád střídá. V okamžiku, kdy máme pocit, že se snad klube i sluníčko, Vláďa sděluje, že podle aktuální meteorologické situace nás asi za hodinu přeháňka nemine – pršelo asi za 10 minut. Honem pláštěnky. Nejprudší lijavec přečkáme v lese pod stromy a po chvilce pokračujeme na rozcestí Zadní chalupy. Balíme pláštěnky, něco málo pojíst, napít, a po cyklostezce 2055 frčíme dál – sjezd, kopec nahoru, sjezd, kopec nahoru a dlouhý sjezd k rozcestí Chodská Úhlava (dva krásné historické hraniční kameny).

Původní plán byl jet po červené turistické značce podél Chodské Úhlavy (brod přes Chodskou Úhlavu) do Uhliště. Pro množství vody, bláta a vysokou trávu jsme změnili původní záměr a koloběžky vytlačili na hlavní silnici č. 191 (stále po cyklostezce 2055), a do Uhliště přijeli přes Svatou Kateřinu - parádní sjezd!!! 

V Uhlišti opouštíme státovku, odbočujeme doleva na Chudenín (památná lípa nádherně voní),a po okreskách dojíždíme do Nýrska. 

Azyl nám i koloběžkám poskytla restaurace Pod Mezí – čisto, milá obsluha, lidové ceny, dobrá kuchyně a jen kousíček na nádraží! Doporučujeme!!!,

Díky, Vláďo K. – bylo to SUPER! Díky, paní Loosová – zůstaneme Vám věrni i přes elektrickou konkurenci! Díky, Restaurace Pod Mezí – zase příště!

Závěr: 37 km + 2 km z nádraží do sedla, průměrný věk účastníků něco málo přes 63 let JJJ

JK