Historický sjezd lyžníků z Pancíře - neděle 30. 12. 2012

- nebo „Sjezd historických lyžníků z Pancíře“?

O.s. Otevřená Šumava pořádá na počest 102. výročí konání prvního sjezdového závodu na Šumavě: Veřejný závod „šusem“ z Pancíře na Vajsovu louku

. . . a my u toho nesmíme chybět!

Je sice předposlední den v roce a všude vrcholí přípravy na rozloučení s rokem 2012 a přivítání roku 2013, ale nás se ráno na nádraží schází šťastná třináctka a další se přidávají v Klatovech. Vlakem do stanice Hojsova Stráž / Brčálník. Než se připravíme na Vejšlap do terénu, dáváme U Fialů paňáčka slivovičky (připravil ji pro nás Vlasta s Táňou). Už je nás 17.

Jdeme lesem cestou a hlavně necestou přímo nahoru. Procházíme bývalým tábořištěm Brčálník (pro některé srdeční záležitost nedávného J mládí), přecházíme silnici Hojsova Stráž – Špičák a šplháme výš a výš. Je pod mrakem, docela zima, ale nám je opravdu horko. Svlékáme, co jde. Boříme se do sněhu – cesta je náročnější, ale zábavnější. Přecházíme cestu od pancířské sjezdovky, potom žlutou turistickou od Tomadlova křížku a konečně jsme na červené hřebenovce Pancíř – Můstek. Fouká. Oblékáme se, nasazujeme čepice, čelenky, rukavice. Výhled nic moc, od jihovýchodu se ženou nízké mraky. Jdeme po hřebenovce a potom vystupujeme na vrchol Pancíře. Přicházíme 10 minut do startu prvního závodníka. Podle přehlídky historických lyží před chatou je jasné, že lyžníci se posilňují a zahřívají v restauraci. Scházíme kousek níž pod lanovkou a fandíme, povzbuzujeme, hecujeme odvážné ženy a muže, kteří na starých prkýnkách bez hran, v nízkých kožených botách a v dobovém oblečení sjíždějí Pancíř a mizí nám z dohledu směrem na Hofmanky. Nejen Vety fotí. Scházíme do sedla a v restauraci U Karlů si dáváme přestávku. Pokračujeme na Černé jezero. Zima, fouká, jezero se pomalu halí do mraků. Vracíme se asi 500 m a odbočujeme doleva po neznačené silničce. Cesta z mírného kopce nám rychle ubíhá pod nohama, sníh už dávno vystřídalo bláto. Po necelých 4 km přicházíme na žlutou turistickou značku a dáváme se doprava. Mrholí, začíná lehce pršet. Sbíháme loukou (mokrá tráva pěkně klouže). A leje a leje!  Po bahnité cestě přicházíme do údolí Úhlavy do Zadních Hamrů. Leje a leje a leje a nám zbývá vystoupat poslední km na nádraží Hojsova Stráž / Hamry. Jsme promočení skoro na kůži. Čekáme asi 20 minut na vlak, které se nám ve studené čekárně zdají nekonečné. . . .

JK