Vernisáž výstavy Šumava umírající? Ne. Romantická. Prášily (5. 7. 2014)

8 členů z. s.

Trasa: od auta do Stodoly a zpět (asi třináctkrát)

Z Plzně vyjíždíme tři lidičkové a zbytek auta je vyplněn dobrotami pro účastníky vernisáže téměř až po střechu (příprav se zúčastnilo hvězdné kvarteto kuchařek ve složení Jana K, Silva, Ivana a Maruška + jedna neznámá dobrovolnice). A taky Jitka N. přivezla koláčky. Přesto má stále Jana pocit, že bude jídla málo. Původní úmysl byl ještě se zastavit v Kašperských Horách na malou vzdělávací přestávku. Při pohledu na hodinky a Janu je však jasné, že jedeme rovnou do Prášil.

Na místě na nás už čekal zbytek pomocníků + pes. Dokonce se našli dva nadšenci, kteří dorazili na kolech (ne z Plzně, ale ze ŠpičákuJ). Výstava, respektive její část, sem doputovala z Kašperských Hor a souběžně běží i ve Vimperku a  Kvildě.

Jelikož v prášilské Stodole bylo výstav najednou několik, zahajoval starosta, který následně předal slovo Janě. Do myšlenkového úvodu týkajícího se vazby váchalovského vidění světa, výstavy a současnosti se pustil (dokonce i s německým překladatelem) Ing. arch. Ivan Adam.

Zahájení mělo i příjemný hudební doprovod a návštěvníků také nebylo málo, takže čas příjemně utíkal. A to až tak, že k domovu vyrážíme dost pozdě večer a dva hrdinní cyklisté, kteří se rozhodli na nás počkat na bývalé Gerlově Huti, jsou již notně zkřehlí.

Doma v pelechu jsme až někdy před půlnocí, ale s dobrým pocitem příjemně prožitého dne.

PB