Stožec - pěšky nebo běžky (22. - 25. 1. 2015)

Vytisknout

Čtvrtek 22. 1.

Trasa: Stožec – Dobrá – Volary

Počet účastníků: 8 šťastlivců (Jana, Ivča, Radka, Hanka, Muřka, Jaromír, Dana a Vláďa), kterým věk či vstřícný zaměstnavatel umožnil odjezd už ráno, dorazili po desáté do penzionu Stožecká kaple.

Po ubytování a krátkém občerstvení už šéfová velí k odchodu na cca 15 km trasu. Na ni vyráží dámská část, pánská dvojice má za úkol zjistit běžecké podmínky v Haidmühle.

My vesele šlapeme do Dobré, občerstvení v hospodě U Němečků dobíjí síly a vyrážíme dál. Přes Teplou Vltavu docházíme k Soumarskému rašeliništi, kde Dana náhodně objevuje ukazatel k rašelinnému jezírku. Kocháme se pohledem na zamrzlé jezírko, odborně posuzujeme zvířecí stopy kolem a pokračujeme přes Brixův Dvůr do Volar. Tady neopomeneme zastávku v cukrárně U Rozárky a pak už hurá na nádraží, aby nás vláček mohl dovézt na výborný řízek a salát od Marcelky. Cestou ještě v Černém Kříži přibereme Jaromíra s Vláďou. Příjemný vejšlap!

Večer přijíždí dalších 6 účastníků naší společné akce. Všichni sedíme ve společenské místnosti, jídelně a baru zároveň. Nastává porada, kam vyrazíme další den.

DK

 

Pátek 23. 1. 2015

Trasa: Stožec - Oslí cesta -  Hučina - Plešné jezero - Roosbach - Nová Pec

V pátek jsme v počtu 14 vyrazili ze Stožce směrem na Plešné jezero. Vyrazili jsme pěšky, ač některé jedince (hlavně mě) sněhový poprašek lákal nazout běžky a zkusit se „sklouznout“. Vyrazili jsme ráno ze Stožce po Oslí cestě podél Jeleního potoka. Asi po hodině jsme se dostali na rozcestí ke Schwarzenberskému kanálu, podél něhož jsme pokračovali po žluté značce na Hučinu. Sněhu pomalu přibývalo. Pravda, zasněžené úseky se střídaly s holými místy, ale sníh nás po loňském půstu všechny lyžařsky nabudil. Po další hodině jsme na rozcestí opustili kanál a vydali se do táhlého stoupání směr Plešné jezero (nejvyšší bod naší cesty – 1090 m n. m). Následovala svačinka a veselé kalíšky u zasněženého jezera. Sestupovali jsme kolem Kamenného moře k rozcestí U akvaduktu a dále po zelené značce na silnici směr Nová Pec. Tlapky už bolely a závěrečný asfalt nikomu nepřidal. Nikdo však neremcal, naopak výborná nálada v mužstvu pomohla zbytek cesty rychle překonat. Odměnou byla otevřená restaurace v Nové Peci, kde jsme skvělý výšlap kolem 20 km zakončili. Vlakem z Nové Pece do Stožce jsme byli cobydup.  

Večer dorazili Maruška s Jardou. Byli velmi vítáni, protože opět přijeli i se svými kytarami.

PP

 

Sobota 24. 1.

Počet účastníků: 14 + 2 (šli pěšky, protože běžky nechali doma)

Po dobré a vydatné snídani se skupina 14 nejodvážnějších vydala na zastávku vlaku, tj. ca 4 minuty chůze. Vlak přijel během několika minut. Problém byl, že tento jel opačným směrem. Do vlaku do Nového Údolí jsme se nasoukali již bez problémů. Cíl našeho výletu na běžkách jsme po poradě nad přesnými německými mapami, neznalí sněhových poměrů, stanovili přesně. Nevíme, kam pojedeme.

Teď už mohlo naše poznávání německé části Šumavy začít. Počasí nám na poměry letošní zimy vcelku přálo. Stoupání jsme prokládali krátkými servisními přestávkami, kdy většina mazala, někteří i lyže. Klouzalo to ale všem.

Sněhu s nadmořskou výškou nebezpečně přibývalo, a padlo rozhodnutí, že cílem bude Haidel (1167 m n. m. převýšení 280 m). Zde bylo neuvěřitelných 15 cm sněhu, kam nafoukalo, bylo až 20 cm. Poobědvali jsme na vrcholu a již slušně zmrzlí se vydali na cestu zpět.

Zimu si užili při sjezdu všichni a někteří si uvědomili, že radost z pohybu brzy skončí, a tak neváhali a ve sněhu se radostně vyváleli. Jiní zase běžky hodili na záda a pomalými kroky si kouzlo Šumavy vychutnávali. Vlak do Stožce nám ujel o 5 minut, na příští jsme čekali v příjemné směnárně plné dobrot všeho druhu. Po výborné svíčkové jsme si zazpívali u kytar. Můj obdiv patřil Marušce a Jardovi, kteří po celodenním běžkování celý večer hráli. Byl to prima den.

PT

 

Neděle 25. 1. 2015

Trasa: Stožec – Stožecká luka – Stožecká kaple – Černý Kříž - Stožec

Po vydatném spánku nás čekala opět snídaňová hostina ve složení domácích pečených houstiček a povidlové buchty od úžasné kuchařinky Marcelky. Vše jsme museli sníst, jinak nás prý nepustí ven. Po snídani jsme šli doprovodit Patočkovy k vlaku, kteří jediní šli opět běžkovat. Ostatní byli buď unaveni nebo dvojici nechtěli zdržovat, a tak raději zvolili pěší túru.

Šli jsme se s nimi rozloučit na zastávku a zamávat bílými papírovými kapesníčky.

Pěší parta se vydala přes Stožecká luka ke Stožecké kapli. Bylo krásně zasněženo, občas vykouklo sluníčko a příjemným tempem jsme se blížili k cíli. Někteří se vydali na Stožeckou skálu, ze které byl obstojný výhled do okolí. Poté jsme  zamířili směr Černý Kříž. Tam jsme dorazili asi ¾ hodiny před odjezdem vlaku. Přestože byl penzion v Černém Kříži oficiálně uzavřen, uvařili nám dobrý horký čaj. Mnohokrát děkujeme! Někteří se rozhodli využít vlaku k návratu do Stožce. Ti ostatní došli až do našeho dočasného domova pěšky a v nohách měli 12 km.

Honza s Péťou nečekali na oběd a vydali se směr Plzeň. Ti ostatní se v pořádku vrátili, naobědvali se a vyrazili též směr domov.

Byl to opět krásný, povedený víkend. Tato část Šumavy nám tak trochu učarovala, proto jsme se rozhodli znovu se sem vrátit. Tentokrát ale na kola.

JG

Fotky najdete na http://sumavskecesty.rajce.idnes.cz/Stozec_-_bezky_nebo_pesky_23.1._-_25.1.2015/ 

Monday the 10th. Šumavské cesty o. s. | Home | Joomla 3 Templates Joomlaskins